
• Žánr: Drama
• Země: Československo
• Rok: 1990
• Doba trvání: 95 min.
• Hrají: Rudolf Hrušínský, Ivan Jiřík, Vítězslav Jandák, Miroslav Táborský, Martin Dejdar, Jiří Pomeje, Jiří Langmajer, Daniel Landa, Marie Durnová, Radan Rusev, Pavel Zedníček, Stanislav Zindulka
Obsah: Balada o černých baronech, touze po svobodě a vůni slivovice. Film "Tichá bolest" se vrací do padesátých let, poznamenaných lidskými tragédiemi a utrpením. Podle autobiografického scénáře Jiřího Křižana jej v roce 1990 natočil režisér Martin Hollý. Vypráví příběh Janka Kadavého, jehož otec byl v roce 1949 zatčen, odsouzen a popraven jako "třídní nepřítel". Matka krátce nato zemřela a Jankovi zbyl jen děda. Děj filmu se odehrává ve dvou časových rovinách a jakoby se "rozpadá" na tragikomické epizody z vojenské služby u pétépáků a na trpké vzpomínky z dětství, plné ústrků ze strany spolužáků i dospělých. Jediným světlým bodem Jankových vzpomínek je děda. Moudrý a poctivý starý muž, který jej po smrti rodičů v malé valašské vesnici vychoval.
Mé poznámky:
• duben 1956
• pohřbil syna po 7 letech
• dědeček se už nemodlí, ale v Boha (asi) věřit nepřestal
• chlapec chtěl do pionýru -> vyhodili ho (zabili mu otce)
• nikdo se s ním nebaví :(
• "Buržoázní parchant nesmí k maturitě, ani na jinou školu."
• doba socialismu
• ostatné dráty (jsou jako ve vězení)
• dědeček je rázný, upřímný, férový
• poslali na ně sociálku
• "Osud je výmluva pro svinctva, která lidé páchají."
• 1957 Janek maturita na gymplu
• "Píšu si, co myslím. Myslím si, co chcu."
Hodnocení:
Na film jsme se dívaly ve škole o pedagogice a občanské nauce. Zrovna totiž probíráme Socialismus, Konzervatismus a podobné, takže to bylo vlastně k tématu. Film se mi docela líbil. Je hezké dozvědět se, jak to vypadalo dříve. Nelíbilo se mi, jak Janka už jako malého chlapce neměli rádi. Vyhodili ho z pionýru, protože jeho otec byl třídní nepřítel. Nechtěli ho pustit k maturitě, z vysoké školy ho vyhodili chvíli před zkouškama, na vojně se s ním nikod nemazlil. Ale taková byla doba. Myslím si, že je dobře, když se takovéhle filmy natáčí. Když se na ně totiž podívám a trochu se nad příběhem zamyslím, přijdou mi strašně hloupé mé problémy. Dnešní generace mají všechno. Já mám všechno, co potřebuji. Jsem spokojená a šťastná :) Ale zpět k filmu. Líbila se mi postava Jankova dědečka. S nikým se tam moc nepáral. Vždy řekl přesně to, co si myslel. Nikdo mu nemohl nic udělat. Co by zmohli? Ale bylo mi ho i líto. Svého syna mohl pochovat až po sedmi letech jeho smrti a to ještě v urně. Neměl nikoho kromě svého vnuka, kterého mu později odvezli na vojnu. Byl to velmi inteligentní a silný muž.
Tomuto filmu uděluji:



Fotografie z filmu:






















Tyhle typy filmů nemám ráda, i když to zní z Tvého popisu zajímavě ...